Tak přesně tohle si mohli říci žáci třídy 2. A v pondělí 1. 11., když jsme jeli do našeho hlavního města, abychom se vydali po stopách mnoha památek souvisejících s tím, co jsme se učili loni a co nás čeká letos ve druháku.  Viděli jsme tak mimo jiné Jeruzalémskou synagogu, Obecní dům, Dům u Černé Matky Boží, Karolinum, Stavovské divadlo, Klementinum, Betlémskou kapli, Karlův most, Werichovu vilu, Sovovy mlýny a nakonec jsme si prohlédli Zlatou kapličku – Národní divadlo. Usedli jsme v jeho hledišti, sešli ke základním kamenům i vystoupali na balkon se slavnými trigami, který nabízí z třicetimetrové výšky krásný pohled na panorama Pražského hradu. Prošli jsme se po foyeru, poznávali známé herce na fotografiích či bustách a mnozí z nás mohli poprvé na vlastní oči obdivovat památku, kterou náš národ věnoval už v 19. století sám sobě. Na závěr jsme se přenesli do minulosti nedávné a zastavili se u pomníku připomínajícího události 17. listopadu 1989.  Věřme, že to nebyla na dlouhou dobu poslední netradiční „hodina“ češtiny a že se brzy do Prahy vydáme znovu, tentokrát třeba na nějaké zajímavé divadelní představení či výstavu.

Mgr. Dana Kličková