Historie školy

Protože se Plzeň koncem devatenáctého století stala důležitým průmyslovým, obchodním i hospodářským centrem západních Čech, vyšel podnět z Klubu českých obchodníků, aby i Plzeň měla vlastní českou obchodní školu. Dne 25. března 1885 pak přednesl pan Schiebl z Klubu českých obchodníků návrh na zřízení plzeňské české obchodní školy. V žádosti mimo jiné uvedl:

„Klub náš obrátiž se peticí k říšské radě, aby slavné vládě bylo uloženo vyplniti ve školství rakouském citelnou mezeru, jevící se v nedostatku státních škol obchodních. K slavné vládě budiž vznesena žádost, aby co nejdříve zřídila v Plzni obchodní školu s vyučovacím jazykem českým“

Více než roční snažení bylo korunováno úspěchem a 20. září 1886 byla slavnostně otevřena dvoutřídní obchodní škola se sídlem v bývalém „Kamerálu“ (budova č.p. 11 v Kopeckého sadech, vedle Měšťanské besedy). Do prvního ročníku dvoutřídní obchodní školy bylo zapsáno 36 žáků a do sedmiměsíčního odborného kurzu pro dívky 10 žákyň.

Pod vedením prvního ředitele Antonína Kotěry škola vzkvétala, v roce 1889 se stala českou vyšší obchodní školou a v roce 1903 obchodní akademií. Neustálý rozvoj školy byl stále náročnější na prostory, a proto byla škola v roce 1913 přemístěna do nové budovy, ve které sídlí dodnes. V tomto roce studovalo již na akademii 338 žáků a na obchodní škole žáků 170 (508 žáků).
Největšího rozmachu škola dosáhla v roce 1920, kdy na obchodní akademii studovalo 591 žáků, na obchodní škole dívčí 347 žákyň, na chlapecké 93 žáků a na kupecké škole 234 žáků (celkem 1 265 žáků).

Plzeňská obchodní akademie předstihla počtem svých žáků i obchodní akademie pražské a stala se největší školou svého druhu v republice.

A právě v této době si škola vybudovala významnou pozici mezi školami stejného zaměření.
Osudným okamžikem se však stal patnáctý březen 1939. Perzekuce a nacistická zvůle postihovala nejen profesorský sbor, ale i žáky, zvláště židovského původu. Několik profesorů i žáků se již z koncentračních táborů nevrátilo. Všichni žili stále všudypřítomným strachem a obavami, že se stanou oběťmi této války. Ministerským výnosem ze dne 22. srpna 1944 byla dokonce zastavena výuka na všech obchodních školách a žáci i profesoři byli většinou totálně nasazeni.

Naštěstí přišel květen 1945 a válka skončila. Za války odvolaný ředitel František Mareš byl opět jmenován ředitelem a pod jeho vedením se škola dále rozvíjela.

Nedílnou součástí školy se stalo i studium při zaměstnání, jehož posláním bylo umožnit zájemcům z řad pracujících doplnění středoškolského vzdělání. Vedle denní formy studia se zavádí i studium večerní, dálkové a kombinované.

Největším mezníkem v dějinách naší školy byl potom listopad roku 1989. Naši žáci i pedagogové se účastnili řady mítinků i demonstrací. Na škole bylo ustanoveno Občanské fórum. Všichni se plni elánu pustili do další práce.

V následujícím roce 1990 byly otevřeny první ročníky pětileté obchodní akademie.
Ve stejném roce, roce 1990, došlo také i k prvním kontaktům s regensburgskou obchodní školou. Následovaly vzájemné návštěvy pedagogických sborů a výměnné pobyty studentů. Během několika let se zrodila příkladná, v předcházejících letech naprosto nemyslitelná, spolupráce našich družebních škol. Naše kontakty se stále prohlubovaly, až vyústily ve společné mezinárodní projekty českých a německých studentů.

V roce 2006 byla rozšířena vzdělávací nabídka naší školy o zcela nový a perspektivní obor Ekonomické lyceum.
V současné době na škole studuje v denní formě studia 600 žáků.